Rozsáhlé rašeliniště a slatiniště s četnými vývěry minerálních pramenů a oxidu uhličitého z bahenních prohlubní, tzv. mofet. Nacházejí se zde rašelinné lesy a nehostinné křemelinové pláně, jež jsou za teplého a suchého počasí pokryty bíložlutými výkvěty solí. Územím vede naučná stezka. Vstup je zpoplatněný. V ceně vstupného je i přilehlý geologický park, záchranná stanice živočichů, muzeum věnované přírodě a fauně Chebska a paleontologická expozice s modely pravěkých zvířat v životní velikosti. Národní přírodní rezervace.

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• datum vyhlášení rezervace – 7. listopadu 1964
• rozloha území – 221 ha
• nadmořská výška – 430 m n. m.
• přístupnost – rezervace Soos je přístupná po naučné stezce od března do listopadu, vstup je zpoplatněn
• vstupné - dospělí 60 Kč, děti 30 Kč, možnost slev; v rámci vstupného je zahrnuta prohlídka doprovodných expozicí s přírodně naučnou tématikou v přilehlých budovách, volně přístupný je geopark a stanice pro handicapované živočichy
• doprava – nejbližší autobusová a vlaková zastávka Nový Drahov
• parkování – bezplatné parkoviště u vstupu do rezervace
• turistické informace – Městské muzeum Františkovy Lázně

Název Soos

Pojmenování Soos pravděpodobně pochází z německého slova Moos, což v překladu znamená bažina, mech. Existují i domněnky, že slovo Soos je originálním výrazem pro močál v dnes již zaniklém egerlandském, tj. chebském německém nářečí.

Císařský pramen

Nejznámější a nejvydatnější pramen národní přírodní rezervace Soos – silně proplyněná kyselka obsahující velké množství minerálních látek (6,5g/ l), především léčivou Glauberovu sůl a síran železnatý. Císařský pramen vyvěrá z velké hloubky a s teplotou 14 - 18°C je nejteplejším minerálním pramenem v celém Chebsku. Císařský pramen je považován za nejchutnější z minerálních vod v okolí obce Františkovy Lázně. Kvůli projímavým účinkům však není vhodný k dlouhodobějšímu užívání.

Mofety

Za mofety se označují nálevkovité bahenní prohlubně, jimiž z podloží uniká do ovzduší oxid uhličitý. Tento plyn je v rezervaci Soos produktem doznívající sopečné činnosti. Vzniká v hloubce 15-ti a více kilometrů, kde se uvolňuje při chladnutí žuly. Dále prostupuje silnými vrstvami bahna a slatinných půd, ty před sebou tlačí spolu s podzemní vodou až na zemský povrch, kde vymílá kráter. Podzemní minerální voda v kráterech díky sycení oxidem uhličitým silně probublává. Za suchého počasí, při nízké hladině podzemní vody vystupuje do kráteru pouze syčící plyn. Mofety jsou v rezervaci Soos až 80 cm velké.

Mofety jsou často nesprávně označovány jako bahenní sopky. Kromě podobného vzhledu ale nemají se sopkami vůbec nic společného.

Křemelina

V okolí mofet se v hlubokých vrstvách nachází solí prosycená křemelina, neboli diatomit. Jedná se o sypkou horninu, kterou tvoří nahromaděné křemičité schránky odumřelých třetihorních řas. Křemelina dodnes nachází široké uplatnění ve stavebnictví a zemědělství. V roce 1867 vyrobil Alfréd Nobel za pomoci křemeliny a nitroglycerinu dynamit.

Křemelina byla v národní přírodní rezervaci Soos těžena až do 60. let 20. století. Zdejší rozvrásněné křemelinové pláně jsou holé bez vegetace a v teplých měsících je zdobí bíložluté výkvěty solí. Místo má atmosféru měsíční krajiny.

Květena

Převážnou část území rezervace Soos pokrývají rašelinné lesy. V okolí vývěrů slaných pramenů se vyskytují slanomilné druhy rostlin, tzv. halofyty, se kterými se obvykle setkáváme u moře. Patří mezi ně např. kuřinka solná (Spergularia salina), sivěnka přímořská (Glaux maritima), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) aj. Z dalších vzácných druhů rostlin zde rostou masožravky bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca), bublinatka prostřední (Utricularia intermedia) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).

Zvířena

Z bezobratlých živočichů byli v rezervaci Soos zjištěni např. nádherní a vzácní motýli bělopásek topolový (Limenitis populi), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a otakárek fenyklový (Papilio machaon). Místy se objevuje i vzácný brouk tesařík obrovský (Cerambyx cerdo). V území rezervace Soos hnízdí i velmi vzácný a chráněný pták jeřáb popelavý (Grus Grus).

Externí odkazy:

• Národní přírodní rezervace Soos v pořadu České televize Živé srdce Evropy
• Soos (audionahrávka Českého rozhlasu v rámci pořadu Přírodní krásy České republiky)

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí: