Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál je 44 km dlouhý vodní kanál v chráněné krajinné oblasti a národním parku Šumava, spojující povodí řek Vltavy a Dunaje - v minulosti sloužil k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřívím. Trasa Schwarzenberského plavebního kanálu začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí a pokračuje k osadě Jelení, kde prochází 419 m dlouhým podzemním tunelem. Odtud vede až k obci Zvonková, kde vstupuje na území Rakouska. Mimořádná technická památka jižních Čech.

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• přístupnost - Schwarzenberský plavební kanál je celoročně volně přístupný pro pěší turisty, cyklisty, běžkaře apod. po lesní cestě, vedoucí souběžně s kanálem; nejvhodnější je vyrazit od začátku Schwarzenberského kanálu (Rosenauerův pomník u osady Nové Údolí)
• doprava - nejbližší vlaková zastávka Nové Údolí (cca 3,8 km)
• parkování volně v osadě Nové Údolí

Účel Schwarzenberského plavebního kanálu

Cílem stavby Schwarzenberského plavebního kanálu bylo umožnit dopravu kmenů pokácených stromů z nepřístupných oblastí na severních úbočích Šumavy v povodí Vltavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní k Dunaji, aby bylo palivovým dřívím zásobováno císařské hlavní město Vídeň.

Historie Schwarzenberského plavebního kanálu

Schwarzenberský plavební kanál nechal vystavět kníže Schwarzenberg v letech 1789 až 1822 podle projektu lesního inženýra Josefa Rosenauera. Stavělo se ve dvou etapách a to proti směru toku. Nejprve v letech 1789 až 1793 vybudoval Rosenauer tzv. starý kanál od ústí potoka Světlá do řeky Grosse Mühl k osadě Jelení Vrchy v délce 31,6 km. Druhá etapa výstavby - tzv. nový kanál - se realizovala v letech 1821 až 1822 a vedla od jeleních Vrchů k Rosenauerově nádrži na úpatí Třístoličníku. V roce 1887 byla postavena ještě jedna část kanálu - tzv. Želnavský smyk.

Trasa Schwarzenberského plavebního kanálu

Schwarzenberský plavební kanál začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí na severním svahu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 m. Dále pokračuje šumavskými hvozdy až k osadě Jelení, kde prochází 419 m dlouhým podzemním tunelem (první plavební tunel ve střední Evropě) s novogoticko-empírovými kamennými portály. Od tunelu vede Schwarzenberský plavební kanál až k obci Zvonková, kde opouští ČR a vstupuje na území Rakouska. Pod zříceninou hradu Vítkův kámen se opět nakrátko vrací na naše území a pak již překračuje hlavní evropské rozvodí a vlévá se do řeky Mühl, levého přítoku Dunaje.

Naučná stezka Schwarzenberský plavební kanál a ukázka plavení dřeva

Cca 9 km dlouhá naučná stezka, vedoucí od parkoviště na Jeleních Vrších podél Schwarzenberského plavebního kanálu až na Raškov nad Novou Pecí. Stezka je vhodná pro všechny cyklisty, pěší turisty, v zimě pro běžkaře a vzhledem k rovnému, nenáročnému povrchu a dosažitelnosti i pro vozíčkáře a další návštěvníky, viz více informací o naučné stezce. Návštěvu stezky je vhodné naplánovat v čase termínu ukázkového plavení dřeva.

Cyklotrasa pro rodiny s dětmi

Schwarzenberský kanál lemuje téměř po celé jeho 44 km délce udržovaná lesní komunikace s minimálním převýšením a nabízí tak ideální trasu pro rodinnou cykloturistiku. V zimě je trasa vhodná i pro běžkaře. O této trase se říká, že představuje nejdelší rovinku na Šumavě.

Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu

V obci Chvalšiny na Šumavě je v provozu muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu s exponáty dokládajícími život J. Rosenauera, stavitele kanálu. Ty jsou vhodně prokládány různými dokumenty, obrazy, fotografiemi a historickými předměty, jež dávají ucelený obraz o vzniku, významu a současném stavu plavebního kanálu i jeho okolí, viz další informace o muzeu.

Externí odkazy:

• Schwarzenberský plavební kanál - Wikipedia.org
• Naučná stezka Schwarzenberský plavební kanál - Npsumava.cz
• Schwarzenberský plavební kanál - virtuální prohlídka na Kudyznudy.cz

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Novohradské hory

rozsáhlé a téměř neosídlené lesy při česko-rakouské hranici — Velmi dobře zachovalá oblast na jihu Čech u rakouských hranic, jež byla po dlouhá desetiletí zakázanou zónou u železné opony. Horské hluboké lesy se zaniklými sklářskými osadami střídají podhorské pastviny s venkovskými samotami a menšími obcemi.

---

Plešné jezero

ledovcové jezero pod horou Plechý na Šumavě — Jezero ledovcového původu, nacházející se cca 8 kilometrů západně od obce Nová Pec pod horou Plechý (1378 m n. m.), v I. zóně národního parku Šumava v přírodní památce Trojmezná hora. Na hrázi Plešného jezera začíná zážitková stezka Duch pralesa.

---

Boubínský prales

po staletí člověkem nedotčená příroda v srdci Šumavy — Unikátní národní přírodní rezervace v chráněné krajinné oblasti Šumava poblíž obce Kubova Huť, jejíž nejcennější bukosmrkové jádro s až 400 let starými stromy zůstalo po staletí nedotčeno. Územím vede naučná stezka. Na vrcholu Boubín rozhledna.

---

Chalupská slať

přechodové rašeliniště s největším rašelinným jezírkem v ČR — Přibližně 137 ha velké přechodové rašeliniště u obce Borová Lada v I. zóně národního parku Šumava. V území se dochovalo rašelinné jezírko, jež je se svou rozlohou 1,3 ha největší v ČR. Chalupskou slatí prochází naučná stezka po povalové chodníčku.

---

Čertova stěna - Luč

hluboce zaříznuté kaňonovité údolí Vltavy s kamennými moři — Národní přírodní rezervace mezi obcemi Loučovice a Vyšší Brod, ochraňující kaňonovité údolí Vltavy s obrovskými balvany v řečišti a vrcholové partie Čertovy stěny a Luče s mohutnými skalními útvary (mrazové sruby, skalní hradby, balvanová moře…).

---

Dívčí kámen

rozsáhlá zřícenina hradu na skalním ostrohu u Třísova — Rozsáhlá zřícenina původně rožmberského hradu z roku 1349 na skalnatém ostrohu nad soutokem Křemžského potoka a Vltavy u Třísova v Blanském lese. V prostorách hradu se pravidelně pořádají koncerty, historická, šermířská a divadelní vystoupení.

---

Pramen Vltavy

pramen nejdelší české řeky v šumavských lesích — Pramen Vltavy se nachází při JV svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko obce Kvilda na Šumavě. Po dřevěných lávkách k němu vede naučná stezka s názvem Fenomény horské přírody. Pramen obsahuje vyšší množství stříbra a má mít léčivé účinky.

---

Boubínské jezírko

původně splavovací nádrž v Boubínském pralese na Šumavě — Umělá vodní nádrž na jižním svahu národní přírodní rezervace Boubínský prales na Šumavě, která v letech 1836 až 1957 sloužila jako zásobárna vody pro plavení dřeva do nedaleké lenorské sklárny. Jezírko má rozlohu 0,37 ha a maximální hloubku 4 m.

---

Králičí ostrov

ostrůvek v přehradě Lipno s vysazenými králíky — Ostrůvek o velikosti basketbalového hřiště v přehradní nádrži Lipno, cca 400 m od loděnice v Lipně nad Vltavou, na kterém je od dubna do listopadu vysazeno až 30 domácích králíků. Králíci jsou zvyklí na přítomnost lidí, nechají se krmit a pohladit.

---

Archeopark Netolice

rekonstrukce přemyslovského hradiště z 10. století — Dlouhodobý projekt, jehož cílem je přímou rekonstrukcí obnovit původní přemyslovské hradiště v Netolicích a poukázat tak na období vzniku českého státu v raném středověku (10. - 13. stol.). K vidění budou mj. ukázky opevnění, bydlení, řemesel aj.

---