Růžovský vrch, někdy též nazývaný Růžák, představuje se svou nadmořskou výškou 619 m nejvyšší horu národního parku České Švýcarsko. Jedná se o vysoký čedičový kužel sopečného původu, kterému se pro svoji mohutnost a dominantní postavení v místní krajině často přezdívá děčínská Fudžijama. Svahy hory porůstají přirozené lesy, mající místy charakter pralesů. Nejcennější plochy Růžovského vrchu jsou chráněny jako národní přírodní rezervace Růžák – pohyb ve zdejším území je proto možný pouze po vyznačených cestách!

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• datum vyhlášení rezervace – 8. května 1974
• rozloha území – 92,82 ha
• nadmořská výška – 350 až 619 m n. m.
• přístupnost – Růžovský vrch je celoročně volně přístupný pouze po vyznačených turistických cestách (I. zóna národního parku)
• doprava – nejbližší autobusová zastávka Růžová (cca 4 km po žluté turistické stezce), nejbližší vlaková zastávka Veselé pod Rabštejnem (cca 10 km po turisticky značených stezkách)
• turistické informace – Informační centrum České Švýcarsko o. p. s.

Vegetace a květena

Růžovský vrch porůstají rozsáhlé původní smíšené lesy, především bučiny, mající místy pralesovitý charakter. Z typické květeny se zde vyskytuje např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a hrachor jarní (Lathyrus vernus). Ze vzácnějších druhů byla nalezena kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a ohrožené druhy mechů a lišejníků. Rovněž zde roste celá řada vzácných druhů hub, jako je např. liška Friesova (Cantharellus friesii) či helmovka Micena diosma.

Zvířena

Národní přírodní rezervace Růžák patří co do rozmanitosti zvířeny k nejbohatším lokalitám v národním parku České Švýcarsko. Pravidelně se zde vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus), běžný je i srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). Z významnějších druhů živočichů v území žije např. plch velký (Glis glis), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a čolek horský (Triturus alpestris). Ze vzácnějších ptáků zde pravidelně hnízdí sova sýc rousný (Aegolius funereus), datel černý (Dryocopus martius) a žluna šedá (Picus canus).

Ledové díry

Na úbočích Růžovského vrchu se nacházejí rozsáhlá kamenná moře tvořená rozpadlými sloupci čedičových hornin. Při severním úpatí hory stojí čedičová skála s puklinami zvanými Ledové díry, v nichž se někdy až do léta udržuje led a firn (přechodné stadium mezi ledem a sněhem).

Historie Růžovského vrchu

Ke konci 19. století nechal na vrcholu hory postavit tehdejší majitel teplického panství kníže Edmund Clary-Aldringen dřevěnou rozhlednu a hostinec. Později byla dřevěná rozhledna poničena zásahem blesku a nahrazena novou opláštěnou rozhlednou, na kterou na přelomu 19. a 20. století údajně vystoupilo každý rok více než 10 tisíc návštěvníků. V roce 1903 byla však rozhledna stržena silným větrem. V pořadí třetí dřevěná vyhlídková věž byla zpřístupněna v roce 1904. Jenže v roce 1931 vyhořel přilehlý hostinec a rozhledna tak ztratila potřebné zázemí a po několika letech byla pro špatný technický stav zlikvidována. Dnes na vrcholu hory nalezneme po stavbách pouze zbylé ruiny.

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí: