Rejvíz představuje největší komplex vrchovištního rašeliniště, rašelinných lesů a rašelinných luk na severní Moravě a ve Slezsku. Nachází se nedaleko horské osady Rejvíz v první zóně chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Asi nejzajímavější částí Rejvízu je Velké mechové jezírko, ke kterému vede naučná stezka. Rejvíz je chráněn jako národní přírodní rezervace a zároveň představuje jádrové území Evropsky významné lokality Rejvíz.

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• datum vyhlášení rezervace – 4. června 1955
• rozloha území – 331 ha
• nadmořská výška – 731 až 805 m n. m.
• přístupnost – Rejvíz je celoročně volně přístupný po žluté a modré turistické stezce, nejlépe však po zpoplatněné naučné stezce Rejvíz, vedoucí z osady Rejvíz na Velké mechové jezírko
• doprava - nejbližší vlaková zastávka Zlaté Hory (cca 9 km) či Jeseník (cca 12 km), nejbližší autobusová zastávka Zlaté Hory-Rejvíz, zotavovna (vstup na stezku přímo u zastávky)
• parkování - volně v osadě Rejvíz

Původ názvu Rejvíz

Název Rejvíz je odvozen od německého pojmenování Reihwiesen, což v překladu znamená bohaté louky. Původně tak byla pojmenována horská osada založená koncem 18. století, která s národní přírodní rezervací Rejvíz sousedí. V osadě je dodnes částečně zachována německá lidová architektura.

Naučná stezka Rejvíz

Národní přírodní rezervací Rejvíz návštěvníky provází stejnojmenná, cca 2 km dlouhá naučná stezka, která spojuje osadu Rejvíz s Velkým mechovým jezírkem. Na naučné stezce je instalováno několik informačních panelů, jež pojednávají o jednotlivých biotopech rezervace a o vývoji zdejšího rašeliniště. Částí stezky vede haťový chodník, u jehož začátku stojí informační středisko, kde se vybírá menší vstupné. Stezka je přístupná pouze pro pěší návštěvníky od 8:00 do 18:00 hod, viz aktuální informace v městském informačním centru Zlaté Hory.

Rejvíz - Velké mechové jezírko

Asi nejzajímavější částí národní přírodní rezervace Rejvíz je Velké mechové jezírko, které patří k největším rašelinným jezírkům v ČR. Rozloha rašeliniště je 0,17 ha, maximální délka činí 68,5 m, šířka 41 m a hloubka dosahuje až 3 m. Jezírko má nepravidelný oválný tvar, který vzniká díky odstředivému růstu rašelinných trsů. Vypouklé části těchto trsů se nazývají bulty, nižší části jsou šlenky. Rašelinná jezírka se nazývají blanky a jejich silně zamokřené okraje lagg.

Rejvíz - Malé mechové jezírko

Severovýchodně od Velkého mechového jezírka se nachází již téměř zarostlé Malé mechové jezírko. K jezírku nevede žádná turistická stezka a vstup k němu je přísně zakázán.

Vznik rejvízského rašeliniště

Rašeliniště Rejvíz vzniklo v době ústupu doby ledové asi před 6–7 tisíci lety. Původně bylo na místě dnešního rašeliniště několik prohlubenin s vodou, které postupně zarůstaly rašeliníkem až došlo ke spojení v jednu souvislou plochu rašeliniště. Původní smrkový les vlivem silného zamokření odumřel a byl postupně nahrazen porosty odolnější borovice blatky (Pinus uncinata). V nejnižších vrstvách rašeliniště lze ještě najít zbytky starých smrkových kmenů.

Květena Rejvízu

Rašelinná jezírka obklopuje blatkový bor, v jehož podrostu jsou časté kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), borůvka bažinná (Vaccinium uliginosum) a nádherně vonící rojovník bahenní (Ledum palustre). Přechodová rašeliniště a vrchoviště osídlují druhy jako masožravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) či suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Na loukách rostou hojně prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), violka bahenní (Viola palustris), méně často pak bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum). Na sušších místech pak v červnu rozkvétá všivec ladní (Pedicularis sylvatica). V porostech keřových vrb vzácně roste nezelená orchidej korálice trojklanná (Corallorhiza trifida).

Živočichové Rejvízu

Tůně na rejvízských loukách jsou místem rozmnožování obojživelníků, z nichž nejzajímavější je výskyt stabilní populace čolka karpatského (Triturus montadoni). Z plazů žije na Rejvízu zmije obecná (Vipera berus), z významných ptáků zde pravidelně hnízdí chřástal polní (Crex crex). Na Rejvízu dále žijí glaciální relikty (pozůstatky z doby ledové) žluťásek borůvkový (Colias palaeno) a šídlo rašelinné (Aeschna subarctica). Zoologické průzkumy prokázaly, že rejvízské rašeliniště je nejbohatší na výskyt pavouků.

Externí odkazy:

• Národní přírodní rezervace Rejvíz - informační skládací leták ke stažení
• Národní přírodní rezervace Rejvíz - Wikipedia.org
• Velké mechové jezírko na Rejvízu - virtuální prohlídka na Kudyznudy.cz
• Národní přírodní rezervace Rejvíz - Botany.cz
• Národní přírodní rezervace Rejvíz - Lokality.geology.cz
• Pověsti vzniku Velkého mechového jezírka na Rejvízu - Lesuzdar.lesycr.cz

Zimní cesta k Velkému mechovému jezírku na Rejvízu

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí: