Podle Guinessovy knihy rekordů představuje Pražský hrad se svými rozměry 570 m délky a 130 m šířky největší souvislý hradní komplex na světě. Nachází se v historickém centru Prahy, v městské čtvrti Hradčany, na kopci nad údolím řeky Vltavy. Tvoří jej rozsáhlý soubor paláců a církevních staveb se zastoupením všech architektonických stylů minulého tisíciletí. Pražský hrad je tradiční sídlo českých panovníků a prezidenta republiky. Národní kulturní památka a památka UNESCO.

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• provozní doba - Pražský hrad je celoročně přístupný v návštěvních hodinách
• vstupné - viz ceník vstupného
• doprava - nejbližší tramvajová zastávka Pražský hrad (cca 150 m)
• parkování - parkoviště v ulici U Pražného mostu

Návštěvnické objekty Pražského hradu:

• Katedrála svatého Víta - největší pražský chrám a duchovní symbol ČR
• Starý královský palác - nejvýznamnější světská stavba Pražského hradu
• Bazilika a klášter svatého Jiří - románské stavby Pražského hradu a první klášter v Česku
• Zlatá ulička - malebná ulička s domky ze 16. století na Pražském hradě
• Příběh Pražského hradu - stálá expozice o vývoji Pražského hradu
• Daliborka - pevnostní věž se stálou expozicí útrpného práva
• Prašná věž (Mihulka) - součást hradního opevnění se stálou expozicí o historii vojenství v Česku
• Obrazárna Pražského hradu - nejstarší expozice a sbírka obrazů v ČR
• Jízdárna Pražského hradu - významná pražská výstavní síň s pravidelnými výstavami nejvýznačnějších umělců
• Rožmberský palác - bývalý Ústav šlechtičen

Reprezentační prostory Pražského hradu

Reprezentační prostory Pražského hradu představují četné sály, salony a salonky určené pro přijímání oficiálních návštěv prezidenta republiky. Vytvářejí okruh v úrovni prvního podlaží všech křídel tzv. Nového paláce. Návštěvníkům tyto prostory nejsou běžně přístupné. Otevírají se obvykle 2x ročně - v květnu u příležitosti Dne osvobození od fašismu (zpravidla první sobotu po 8. květnu) a v říjnu při výročí vzniku Československé republiky (zpravidla první sobotu po 28. říjnu).

• Západní křídlo - Matyášova brána, Pacassiho schodiště, Sloupová síň, Rothmayerův sál
• Severní křídlo - Klínová chodba, Španělský sál, Rudolfova galerie
• Střední křídlo - Široká chodba, Nové salony, Bílá věž, Stará síň, Janákova hala, Oktogon
• Jižní křídlo - Šatna, Vstupní (Dětský) salon, Trůnní sál, Brožíkův salon, Habsburský salon, Skleněný salon, Malý salonek, Zrcadlový salon, Salonek s krbem, Hudební salon, Společenský salon

Zahrady Pražského hradu

Pražský hrad obklopuje 6 zámeckých zahrad - na severním předpolí Královská zahrada (ze všech nejcennější), Horní a Dolní Jelení Příkop, dále zahrady pod jižním průčelím, Rajská zahrada a zahrada Na Valech, ke které přiléhá miniaturní Hartigovská zahrada. Při severozápadní hraně Pražského hradu se pak nachází zahrada Na Baště, více informací.

Hradní stráž

Hradní stráž je elitní jednotka, která střeží všechny vstupy do areálu Pražského hradu 24 hodin denně po celý rok. Střídání vojáků Hradní stráže probíhá každou hodinu u bran Pražského hradu, ve 12:00 hodin s fanfárami a výměnou standarty na 1. nádvoří.

Historie Pražského hradu

Pražský hrad pravděpodobně založil kolem roku 880 kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců. Nejprve zde bylo vybudováno několik církevních staveb, jejichž základy byly při archeologických výzkumech nalezeny. Ve 12. stol. byly tyto stavby poničeny dobýváním a rozsáhlým požárem. Pozdější oprava a přestavba již nahradila většinu dřevěných budov kamennými.

První velkou gotickou přestavbu Pražského hradu realizoval ve 14. stol. Karel IV. Od 16. stol. za vlády Habsburků se začal Hrad přestavovat do renesančního slohu. Přestavba Pražského hradu vyvrcholila za vlády Rudolfa II., který na Hrad přesídlil z Vídně. Za jeho vlády se začal Pražský hrad proměňovat v důstojné a velkolepé říšské středisko, přitažlivé pro diplomaty, umělce i vzdělance.

Pražská defenestrace v roce 1618 zahájila dlouhé období válek, během nichž byl Pražský hrad poškozen a vyloupen. Pro pobyt panovníka byl využíván jen výjimečně a přechodně. Ve druhé polovině 18. století byla provedena poslední velká přestavba Hradu, která jej proměnila v reprezentační sídlo zámeckého typu. V té době však byla hlavním městem říše Vídeň a Praha měla jen provinční ráz.

V roce 1848 si Pražský hrad vybral za sídlo císař Ferdinand V. Po vzniku Československa v roce 1918 se Pražský hrad stal opět sídlem hlavy státu. Nutné úpravy byly v roce 1920 svěřeny slovinskému architektu Josipu Plečnikovi.

Externí odkazy

• Plán Pražského hradu ke stažení (PDF)
• Pražský hrad - Wikipedia
• Pražský hrad - Barvy života (videoreportáž ČT, celkový čas 05:56 minut)
• Zahrady Pražského hradu - Toulavá kamera (videoreportáž ČT, celkový čas 04:01 minut)
• Katedrála svatého Víta Pražského hradu - Toulavá kamera (videoreportáž ČT, celkový čas 04:35 minut)

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí: