Novohradské hory

Přírodní park Novohradské hory se rozkládá na samém jihu Čech východně od Šumavy, kterou v mnohém připomíná. Je vymezen obcemi Nové Hrady, Žumberk, Benešov nad Černou a Malonty a těsně přiléhá k rakouské hranici, za níž pokračuje jako přírodní park Nordwald. Území bylo po dlouhá desetiletí zakázanou zónou u železné opony a je velmi dobře zachovalé – horské hluboké lesy se zaniklými sklářskými osadami střídají podhorské pastviny s venkovskými samotami a menšími obcemi. Turisty teprve objevovaný kout naší země.

Kategorie: Oblasti

Fotogalerie:

Další informace:

• datum vyhlášení přírodního parku – v roce 2000
• rozloha přírodního parku – 162 km² (16 200 ha)
• nadmořská výška – 645 m n. m. až 1 072 m n. m. (Kamenec)
• doprava – vstupními branami do přírodního parku Novohradské hory jsou nejčastěji obce Nové Hrady, Horní Stropnice, Hojná Voda, Dobrá Voda, Benešov nad Černou
• turistické informace – KIC Nové Hrady
• turistické mapy – KČT (1 : 50 000): č. 74 Novohradské hory; Shocart (1 : 50 000): č. 42 Novohradské hory, Kaplice
• cykloturistické mapy – KČT (1 : 100 000): č. 19 Novohradské hory, Českobudějovicko, Třeboňsko; Shocart (1 : 60 000): č. 160 Novohradské hory

Turistika v Novohradských horách

Novohradské hory zatím nemají tak dobře vyvinutou síť turistických tras jako sousední Šumava, územím ale vedou četné pěšiny a zpevněné cesty, které zde vznikly převážně v době železné opony a jsou ideální pro pěší turistiku i cykloturistiku. K nejoblíbenějším výletním cílům patří lesopark Terčino údolí u Nových Hradů a Kraví hora s rozhlednou u Hojné Vody. V oblasti jsou zřízeny i následující naučné stezky:

• Naučná stezka Tereziino údolí (cca 6 km okruh) – začátek a konec: Údolí u Nových Hradů (vstupní brána parku); zajímavosti na stezce: Tereziin vodopád, Strom svatebčanů, Lázničky, Modrý dům, Švýcarská chata aj.
• Lesnická naučná stezka Terčino údolí (1,5 km) – začátek: Údolí u Nových Hradů (vstupní brána parku); konec: Lázničky; věnuje se místním stromům a lesnímu hospodářství.
• Školní naučná stezka Sokolí hnízdo (cca 3 km) – začátek: Základní škola Nové Hrady (ulice Komenského), konec: Mateřská škola Nové Hrady (ulice Hradební); představuje přírodní zajímavosti v okolí Nových Hradů.
• Naučná stezka Hojná voda (3 km okruh) – začátek a konec: rozcestí lesních cest se studánkou 3 km nad Hojnou Vodou; představuje prales Hojná voda.
• Naučná stezka Brána do Novohradských hor (6 km okruh) – začátek a konec: Benešov nad Černou; zajímavosti na trase: památník Adalberta Stiftera, bývalá sklářská huť Gabriela, památný modřín, bývalý chudobinec aj.

Nejstarší pralesní rezervace ve střední Evropě

Již v roce 1838 nechal tehdejší majitel novohradského panství, Jiří František August Buquoy, prohlásit v Novohradských horách nejcennější a dosud nenarušené lesní porosty pralesovitého charakteru za chráněné rezervace, které měly budoucím generacím sloužit jako ukázka zdejších původních lesů – patří k nim Žofínský prales a prales Hojná voda, jež jsou zároveň nejstarší chráněná území v ČR i v celé střední Evropě.

Bizarní skalní útvary

Na mnoha místech Novohradských hor, především v okolí Hojné Vody a Dobré Vody (Kraví, Kuní a Vysoká hora), se vyvinuly atraktivní žulové skály nejrozmanitějších tvarů. Asi nejznámějšími skalními útvary jsou Napoleonova hlava na Kraví hoře a svým původem záhadná kamenná pyramida u Pasek. Další působivá skaliska je možné navštívit v lokalitách Kamenec, Pivonické skály či na česko-rakouské hranici u Kamenného rybníka.

Rybníky pro plavení dřeva

V letech 1778–1783 byl v Novohradských horách realizován projekt zvaný buquoyská vodní cesta, který spočíval v úpravě místních toků a vybudování důmyslného systému vodních nádrží (tzv. klauz neboli zdrží) tak, aby byla umožněna plavba dřeva (voroplavba). Tato vodní cesta není hospodářsky využívána již od roku 1947, ale některé její části jsou v krajině rozpoznatelné dodnes – typickými ukázkami jsou např. původní klauzury Huťský rybník, Zlatá Ktiš, Pohořský rybník, Kapelunk aj.

Sklářství na Novohradsku

Sklářský průmysl se v Novohradských horách rozvíjel od 2. poloviny 17. století, největší rozmach však zaznamenal až v 18. století. V území vzniklo a zaniklo mnoho skláren a sklářských osad, např. Terčí Huť, Stříbrná Huť, Skelná Huť, Staré Hutě, Nové Hutě, Údolí a další. Ve sklárnách se nejprve vyrábělo méně kvalitní zelené sklo, později se úroveň sklářství pozvedla a začalo se vyrábět syté červené sklo barvené manganem a zvláštní sklo zvané hyalit – tento druh skla vynalezl Jiří František Buquoy (1781–1851) a výrobky z něj byly světově uznávané. Sklářství v Novohradských horách definitivně zaniklo v polovině 19. století, kdy už povětšinou nedokázalo konkurovat ostatním sklářským regionům.

Zaniklé osady a bývalé vesnice

V Novohradských horách se nachází několik desítek zaniklých osad a bývalých vesnic. Některé z nich jsou zcela opuštěné (Stříbrné Hutě, Janovy Hutě, Skelná Huť, Klepná, Dolní Příbraní, Mýtiny, …), z jiných zbyla pouze osamocená stavení (Pohoří na Šumavě, Cetviny). Některé osady zůstaly po celou dobu pouze zčásti obydlené (Černé Údolí, Staré Hutě, …) nebo jejich původní stavení byla přestavěna na rekreační objekty (Bedřichov).

I dnes po zrušení hraničního pásma se jen velmi zvolna vrací život do některých dříve nepřístupných osad a vesniček (Dlouhá Stropnice, Šejby, Žofín a jiné). Pouze při okraji a jen ojediněle v nitru Novohradských hor zůstalo několik osad, vesnic a městeček, z nichž lidé nebyly zcela vystěhováni a život v nich pokračoval i za totality – nyní jsou jakýmisi vstupními branami do Novohradských hor (Nové Hrady, Horní Stropnice, Hojná Voda, Dobrá Voda, Benešov nad Černou aj.).

Zajímavosti z Novohradských hor:

• CHKO Novohradské hory – na některých mapách a v turistických průvodcích se objevují informace, že Novohradské hory byly vyhlášeny za chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Vláda o vyhlášení skutečně několikrát uvažovala, ale nikdy se tak nestalo, více informací.
• Turistická hra – zakoupením publikace o Novohradských horách, První tři, získá návštěvník speciální protokol, do kterého když obtiskne 3 pečetě nacházející se na dřevěných sloupcích na 3 nejvyšších horách Novohradských hor (Vysoká, Kraví hora, Kuní hora), může jej na určených místech vyměnit za pamětní minci Novohradských hor; tato mince není v běžném prodeji, lze ji získat pouze zdoláním zmíněných vrcholů.
• Pralesní rezervace – Žofínský prales a prales Hojná voda jakožto nejstarší chráněná území ve střední Evropě.
• Strom svatebčanů – nádherný památný dub letní s obvodem kmene 720 cm a stářím přes 500 let.
• Dřevěná zvonička – atraktivní venkovská zvonička u obce Paseky.
• Kamenná pyramida – žulový útvar s nejasným původem nad obcí Paseky.
• Napoleonova hlava – žulový skalní hřib na Kraví hoře připomínající hlavu vojevůdce Bonaparta.
• Tereziin vodopád – 10 m vysoký umělý vodopád v romantickém krajinném lesoparku Terčino údolí.
• Prameniště – na rakouské straně Novohradských hor pramení významné řeky Malše a Lužnice.
• Hrobka Buquoyů – hrobka významného francouzského rodu a bývalých majitelů novohradského panství (vlastnili jej od r. 1618 až do r. 1945, kdy jim bylo zkonfiskováno), jež tvoří dominantu hřbitova v obci Nové Hrady.
• Zachovalé tvrze – v Novohradských horách lze navštívit 2 zajímavé a dobře zachovalé gotické tvrze: Cuknštejn a Žumberk.

Externí odkazy:

• Novohradské hory obrazem (fotoatlas Novohradských hor fotografa Petra Hniličky)
• Novohradsko na kole – Toulavá kamera (videoreportáž ČT, celkový čas 03:54 minut)
• Novohradské hory – Antikomplex.cz (historie Novohradských hor)
• Novohradské hory nemají statut CHKO – ČT24 (videoreportáž ČT, celkový čas 02:15 minut)
• přírodní park Novohradské hory – Novohradky.info (informace k vyhlášení přírodního parku)
• Novohradské hory – Wikipedia.org
• Po stopách tří zaniklých skláren v Novohradských horách (Středoškolská odborná činnost; autor Jan Pařez)

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Šumava

zelená střecha Evropy — Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava spolu s přilehlým Bavorským lesem tvoří největší lesní komplex ve střední Evropě. Nacházejí se zde horské smrkové lesy, pralesy, rozlehlá rašeliniště a ledovcová jezera. Biosférická rezervace UNESCO.

---

Přehrada Lipno

největší vodní plocha v ČR přezdívaná české moře — S rozlohou cca 4650 ha největší vodní nádrž v České republice, symbolicky označovaná též jako české moře. Nachází se v jižních Čechách, mezi obcemi Lipno nad Vltavou a Želnava. Mj. velmi oblíbená rekreační lokalita, zásobárna vody a zdroj el. en.

---

Schwarzenberský plavební kanál

vodní kanál spojující povodí řek Vltavy a Dunaje — Cca 44 kilometrů dlouhý vodní kanál v chráněné krajinné oblasti a národním parku Šumava, spojující povodí řek Vltavy a Dunaje a v minulosti sloužící k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřívím. Mimořádná technická památka jižních Čech.

---

Čertova stěna - Luč

hluboce zaříznuté kaňonovité údolí Vltavy s kamennými moři — Národní přírodní rezervace mezi obcemi Loučovice a Vyšší Brod, ochraňující kaňonovité údolí Vltavy s obrovskými balvany v řečišti a vrcholové partie Čertovy stěny a Luče s mohutnými skalními útvary (mrazové sruby, skalní hradby, balvanová moře…).

---

Dívčí kámen

rozsáhlá zřícenina hradu na skalním ostrohu u Třísova — Rozsáhlá zřícenina původně rožmberského hradu z roku 1349 na skalnatém ostrohu nad soutokem Křemžského potoka a Vltavy u Třísova v Blanském lese. V prostorách hradu se pravidelně pořádají koncerty, historická, šermířská a divadelní vystoupení.

---

Blanice

řeka s největší populací perlorodky říční ve střední Evropě — Národní přírodní památka a evropsky významná lokalita na horním toku řeky Blanice na Šumavě, mezi osadami Blažejovice a Arnoštov, kde žije v největší středoevropské populaci kriticky ohrožená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera).

---

Besednické vltavíny

bohaté naleziště vltavínů u Besednice na Českokrumlovsku — Přírodní památka na vých. okraji obce Besednice, kde se v podloží vyskytují nádherné vltavíny s velmi bohatou skulptací povrchu. Tato lokalita byla ještě před pár lety předmětem průmyslové těžby a je možné, že se v okolí Besednice v budoucnu obnoví.

---

Černá věž České Budějovice

nejvyšší českobudějovická věž s krásným výhledem na město — Goticko-renesanční věž nedaleko náměstí Přemysla Otakara II. v centru Českých Budějovic, jež je se svou výškou cca 72 m nejvyšší českobudějovickou věží. Z vyhlídkového ochozu, který je umístěn ve výšce 46 m, se nabízí krásný pohled na celé město.

---

Červené blato

severská tundra na Třeboňsku — Jedno z nejrozsáhlejších rašelinišť jižních Čech, nacházející se u obce Jiříkovo Údolí v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Zdejší krajina s blatkovými bory připomíná severskou tundru. Územím prochází naučná stezka. Národní přírodní rezervace.

---

Dřevěná zvonička Paseky

venkovská zvonička na louce mezi obcemi Paseky a Dobrá Voda — Působivá dřevěná zvonička, nacházející se na kopečku na rovinaté louce, při cestě mezi obcemi Dlouhá Stropnice-Paseky a Dobrá Voda v přírodním parku Novohradské hory. Z přístupové cesty se nabízejí krásné panoramatické výhledy do vzdáleného okolí.

---