
Lysá hora představuje se svoji nadmořskou výškou 1323 m nejvyšší vrchol chráněné krajinné oblasti Beskydy a díky své poloze patří mezi nejdeštivější místa v ČR. Samotnému vrcholu Lysé hory se přezdívá Gigula, je holý se zakrslými smrky a porosty kosodřeviny. Lysá hora skýtá nádherné panoramatické výhledy na hřebeny a údolí Beskyd a Jeseníků. Za příznivého počasí lze dohlédnout až na slovenské Vysoké a Západní Tatry. Na vrcholu Lysé hory se návštěvníkům nabízí možnost občerstvení a ubytování.
Kategorie: Zajímavosti




Na vrcholu Lysé hory je vybudována meteorologická stanice a 78 metrů vysoký radiotelekomunikační vysílač. Dále zde sídlí Horská služba, pro turisty je zřízena ubytovna Kameňák, horská chata SKI, horská chata Lysá hora a občerstvení Šantán. Na jižním svahu Lysé hory je k dispozici sjezdovka s lyžařským vlekem o délce 400 m. Severní sjezdovka byla na Lysé hoře z důvodu ochrany přírody zrušena.
Lysá hora se stává velmi oblíbeným a častým cílem návštěvníků Beskyd. Její vrchol každoročně zdolá tisíce pěších turistů a cykloturistů. Lysá hora je cílovým bodem mnoha turistických akcí, které se konají v průběhu celého roku. Mezi vyhledávané akce patří především podzimní Bezručův výplaz na Lysou horu, dále Horský běh na Lysou horu, Za východem slunce na Lysou horu, Noční výplaz na Lysou horu, Šest beskydských vrcholů a Noční přechod Lysá hora - Velký Javorník.
Při výstupu na Lysou horu se lze setkat s tzv. Lysaři. Jedná se o členy Klubu přátel Lysé hory, kteří mezi sebou neformálně souteží, kdo podnikne nejvíce výstupů na Lysou horu. Rekordman Josef Janečka uskutečnil již více než 5000 výstupů. Za jediný rok dokázal zdolat vrchol Lysé hory dokonce 366x.
Ve výše položených partiích Lysé hory převládá ve stromovém patře smrk ztepilý (Picea abies). Při horní hranici lesa do porostů přistupuje jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), který zde spolu se smrkem vytváří nízké rozvolněné porosty. Na bezlesé vrcholové plošině Lysé hory roste borovice kleč (Pinus mugo). V nižších polohách Lysé hory je ve stromovém patře častěji zastoupen buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer campestre).
Nejhodnotnější lesní porosty Lysé hory jsou chráněny v národní přírodní rezervací Mazák na západním úbočí hory. Pralesovité porosty buků a javorů zde hostí celou řadu ohrožených a chráněných druhů rostlin, jako jsou např. oměj pestrý (Aconitum variegatum), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), krtičník žláznatý (Scrophularia scopoli) a další.
Na lesních světlinách a pasekách Lysé hory je hojný ohrožený hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), vzácně se objevuje i jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum). Ve smrčinách (např. v horní části sjezdovky na Lysé hoře) roste v Beskydech poměrně vzácná podbělice alpská (Homogyne alpina).
V těsné blízkosti zrušené severní sjezdovky s unikátními smrkovými porosty staršími více jak 200 let byla pozorována kriticky ohrožená sova puštík bělavý (Strix uralensis). V minulosti zde měl tokaniště i náš největší kurovitý pták tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Staré lesní porosty Lysé hory jsou hnízdištěm i dalších vzácných druhů ptáků, jako je strakapoud bělohřbetý (Denrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a řada dalších. Ještě na počátku 20. století hnízdili v prostoru Lysé hory orel skalní (Aquila chrysaetos) a orel křiklavý (Aquila pomarina).
Lysá hora je součástí areálu výskytu velkých šelem. Pravidelně se zde zdržuje rys ostrovid (Lynx lynx), někdy do oblasti zavítá medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk obecný (Canis lupus) - více informací o velkých šelmách v české přírodě.

nejlesnatější krajina v ČR a oblast výskytu velkých šelem — Téměř souvisle zalesněný horský celek s četnými horskými hřebeny, hlubokými údolími, potoky s kaskádami a vodopády. Jako na jediném místě v ČR zde žijí pohromadě velké šelmy vlk obecný, medvěd hnědý a rys ostrovid. Chráněná krajinná oblast.

skalnatá soutěska s kaskádami a vodopády — Dokonale vyvinuté skalní koryto, které je považováno za nejdelší a nejtypičtější pro moravskou část Karpat. Říčka Satina zde vytváří skalnatou soutěsku o hloubce až 15 metrů s četnými vodopády, peřejemi, skalními prahy a kaskádami. Přírodní památka.

skupina sedmi buků s unikátním kořenovým systémem — Jedinečný soubor 7 buků s mimořádně mohutným a nevídaně obnaženým kořenovým systémem s délkou některých kořenů až 8 m. Buky jsou staré okolo 150 let a vykazují vysokou estetickou, krajinotvornou a historickou hodnotu. Nacházejí se v oboře Hukvaldy.

výukový program o šelmách v České republice — Výukový program poutavým způsobem přibližuje problematiku výskytu vlků, rysů a medvědů na území České republiky. Součástí programu je promítání unikátních fotografií z karpatské divočiny, ukázka odlitků stop, zvukové nahrávky hlasů velkých šelem aj.

ubytování v horské chatě na hřebeni Gruň v Beskydech — Horská chata obklopená divokou beskydskou přírodou. Ubytování je vhodné pro poklidnou rodinnou dovolenou, školy v přírodě, ozdravné pobyty a lyžařské kurzy. Součástí chaty je přednáškový sál, jídelna, domácí kaple pro relaxaci aj. Ceny od 230 Kč.

mezinárodní folklorní festival a národopisné slavnosti — Populární akce, připomínající styl života a kulturu beskydských Gorolů; návštěvníci se seznámí s jejich zvyky, tradicemi, lidovými řemesly, kroji a nářečím. Také zde vystoupí folklorní skupiny z celého světa aj. Akce se koná první víkend v srpnu.
GPS:
49°32'47.040"N, 18°26'53.160"E
Kraj:Moravskoslezský kraj
Okres:Frýdek-Místek
Obec:Ostravice
© 2009–2012 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz