České středohoří představuje sopečné pohoří, které je v České republice zcela ojedinělé. Ze zdejší rovinaté krajiny vystupují vysoké kopce kuželovitých a kupovitých tvarů, lesy jsou řídké, prostoupené stepními trávníky. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Od poloviny 19. století se zde začalo rozvíjet ovocnářství a dosáhlo tak vysoké úrovně, že se dnes Českému středohoří často přezdívá zahrada Čech. Chráněná krajinná oblast.

Kategorie: Oblasti

Fotogalerie:

Zobrazit všech 75 fotek této galerie

Další informace:

• datum vyhlášení CHKO – 19. března 1976
• sídlo Správy CHKO – Litoměřice
• rozloha území – 106 300 ha (druhá největší chráněná krajinná oblast v České republice)
• nadmořská výška – 122 m n. m. (Děčín) až 837 m n. m. (Milešovka)
• doprava – vstupní branou do chráněné krajinné oblasti České středohoří jsou nejčastěji obce Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín a Nový Bor
• turistické informace – Správa chráněné krajinné oblasti České středohoří

Důvod vyhlášení chráněné krajinné oblasti

České středohoří bylo za chráněnou krajinnou oblast vyhlášeno především pro svůj mimořádný krajinný ráz, zapříčiněný dávnou sopečnou činností – podobná území bychom v Evropě našli nejblíže až v Polsku (Park krajobrazowy Chelmi), Francii (pohoří Auvergne) a Itálii. České středohoří je sice vlivem člověka téměř bezlesé, za to však pečlivě opečovávané. Zdejší přírodní podmínky řadí České středohoří k nejbohatším botanickým územím v České republice.

Symbol chráněné krajinné oblasti

Symbolem chráněné krajinné oblasti České středohoří se stala chráněná rostlinka koniklec otevřený, jež je charakteristickým druhem zdejších stepních trávníků.

Turistika a volný čas

Turistickým centrem chráněné krajinné oblasti České středohoří je město Litoměřice. Vychází odtud většina významných turistických tras a každoročně se zde koná populární zahradnický veletrh Zahrada Čech.

Krajina Českého středohoří je pro turisty lákavá především pro svůj sopečný původ, který zdejším horám vtiskl charakteristický kupovitý a kuželovitý tvar. K nejnavštěvovanějším sopečným vrchům patří nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka a bájná hora Říp.

S přírodovědnými a vlastivědnými hodnotami Českého středohoří návštěvníka nejlépe seznámí naučné stezky Pod Vysokým ostrým, Lovoš a Boreč.

Vegetace

České středohoří patří k nejméně zalesněným chráněným krajinným oblastem v České republice. Velké lesní komplexy zde úplně chybí, častěji jsou zastoupeny suché a slunné stráně mající charakter stepí a lesostepí. Některé sopečné kopce porůstají zachovalé šípákové doubravy a bučiny.

Květena

České středohoří patří k nejatraktivnějším a nejbohatším botanickým územím v České republice. Pestrost rostlin je dána vysokou rozmanitostí hornin v podloží a charakterem zdejší krajiny. V území převládají především teplomilné druhy rostlin rostoucí na odlesněných a prosluněných stráních, jako jsou např. koniklec otevřený (Pulsatilla patens), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), hlaváček jarní (Adonis vernalis), kavyl (Stipa sp.) a mnohé další. Významným druhem Českého středohoří je i tis červený (Taxus baccata), rostoucí na prudkých stráních v severní polovině území.

Zvířena

Nejzajímavější druhy živočichů najdeme především mezi třídou hmyzu. Na stepních lokalitách a v dubových lesích žije např. největší evropský brouk roháč obecný (Lucanus cervus), pakudlanka jižní (Mantispa styriaca), zlatohlávek skvostný (Cetonischema aeruginosa) či nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis). Pozornost zasluhují i někteří obratlovci, např. tažní ptáci jeřáb popelavý (Grus grus) či slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). Do Českého středohoří ojediněle z Polska migruje i los evropský (Alces alces), který odtud dále míří na Šumavu.

Vodstvo

Chráněná krajinná oblast České středohoří je na vodní plochy poměrně chudá. Hlavním tokem Českého středohoří je řeka Labe, která územím protéká přibližně v severojižním směru a vytváří dramatickou krajinnou scenérii hluboko zaříznutého údolí, místy kaňonovitého rázu (např. kaňon Porta Bohemica). K významným tokům Českého středohoří patří i řeka Ploučnice, která je řekou velmi netypickou. Na svém horním toku totiž vytváří meandry a na dolním toku má spád horské řeky. Mezi větší vodní nádrže patří např. Žernosecké jezero, vzniklé po těžbě štěrkopísků, dále chovný rybník Chmelař a Velký rybník u Karlovky. Na území města Ústí nad Labem se využívají k rekreačním účelům podzemní termální prameny. V obci Břvany v údolí Hradeckého potoka se jímá minerální voda známá jako stolní voda Praga.

Geologie

Sopečná minulost vtiskla Českému středohoří neopakovatelný vzhled. Z rovinaté krajiny vystupují vysoké kopce kuželovitých a kupovitých tvarů, které v České republice nikde jinde nespatříme. Okolí obcí Třebenice a Třebívlice je světově proslulé výskytem českého granátu. Nejbohatší naleziště představuje návrší Linhorka - zde byly dokonce jako na jediném místě v celé Evropě nalezeny 3 diamanty, které jsou nyní uloženy v mineralogických sbírkách Národního muzea v Praze.

Externí odkazy:

• České středohoří s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem (videoreportáž České televize v rámci dokumentárního cyklu Na cestě)
• Brouci a broučci Českého středohoří (audionahrávka Českého rozhlasu v rámci pořadu Česko - země neznámá)
• Orchideje (nejen) Českého středohoří (audionahrávka Českého rozhlasu v rámci pořadu Planetárium)
• Bouřlivá minulost Českého středohoří - 1. část, 2. část, 3. část (audionahrávky Českého rozhlasu v rámci pořadu Planetárium)

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí: